V zimě kolo stojí. Opřené v koutě, zavěšené na háku, tiše čeká. A většina z nás si říká: „To počká. Vždyť teď se nejezdí.“
Jenže kolo nezapomíná. Řetěz stárne, bowdeny tuhnou, brzdy si pamatují každou mokrou vyjížďku z podzimu.
Pak přijde jaro. První slunce. První volný víkend. A najednou si vzpomenou všichni. Servisy se plní, kalendáře se zaplňují a čas, který měl patřit vyjížďkám, mizí ve frontách.
Právě proto dává zimní servis smysl. Teď je v dílně klid, je prostor řešit věci pečlivě a bez stresu. Kolo dostane, co potřebuje – a ty máš jistotu, že až sezóna začne, prostě jen vezmeš helmu a jedeš.
Zima je tichá příprava.
Jaro je odměna.
